فتاوى علماء الللسلم و مؤلسسات المسلمين عن الهرهاب

Transkript

1 فاوى علماء الللسلم و مؤلسسا المسلمين عن الهرهاب STANOVISKA UČENCŮ ISLÁMU A INSTITUCÍ MUSLIMŮ O TERORIZMU SESTAVIL: ALÍ VĚTROVEC 1

2 ÚVOD Již jsme se pokoušeli o uchopení problému násilných útoků a terorizmu páchaného muslimy a zaštiťovaného islámskými argumenty. Stopovali jsme jeho ideologii a vysledovali v ní četné návaznosti na destruktivní ideje dávného odštěpeneckého proudu zvaného cháridža. 1 Také jsme se dotkli faktu, že šarí'atská ustanovení válečného zákona a etiky dokládaná imámy všech dob jasně vymezují hranice bitevního pole a specifikují ty, kteří mají být terčem případného ozbrojeného úderu. Již imám al-awzá'í z 2. generace po Prorokovi صلى الله عليه و س لم se jasně odvolával na obecný princip absolutního zákazu zabíjet civilní obyvatelstvo nepřítele potud, pokud samo toto obyvatelstvo nezahájí agresi proti muslimům. 2 Uzavřeli jsme, že právě cháridžovci a jejich moderní obdoby se dopouštějí selhání a extremizmu právě v tomto ohledu zabíjejí ty, které šarí'a zabíjet zapovídá. Tato odsuzující stanoviska neunikla pozornosti západních autorů, jejich přehled uvádí např. Charles Kurzmann 3 a podrobněji o nich referovala i Sheila Mousaji na TheAmericanMuslim.org. V mainstreamových mediích se objevila také řada těchto prohlášení, byť sporadicky a bez náležitého pokrytí. Jádrem této publikace je mimo všeobecný úvod k uchopení problémů terorizmu v islámsko-právním myšlení hlavně ucelený přehled stanovisek předních institucí a nejvýznamnějších učenců ohledně problematiky terorizmu, islámem zaštiťovaného násilí, tekfíru a neocháridžovců. Prohlášení tohoto druhu existuje nepřeberné množství, my jsme vybírali podle dvou hlavních kritérií (1) podle relevantnosti daného učence a odpovědi, nakolik je v souladu s principy Koránu, Sunny a pochopení zbožných předků a (2) jak dalece se takovému prohlášení podařilo získat odezvu. Přehled uvádí také stanoviska muslimských politických institucí a vyjádření vůdců a představitelů muslimských politických stran, hnutí a organizací, které se ve své politické činnosti přímo odvolávají na ideje islámu. Naší snahou bylo zaplnit chybějící prostor v českém diskursu o vztahu islámu a terorizmu a také ukázat, že podobné zločiny se mezi muslimy celého světa setkaly s jednoznačným odsudkem napříč názorovým spektrem v rámci celé ummy. V Mikulově, dne 10. zu l-ki'da 1435 hidžry Alí Větrovec 1 Více viz článek Kdo vraždí ve jménu islámu < [citováno ]. 2 Viz Hašíjjetu 'alá l-mughní, 1/ KURZMANN, Charles. Islamic statements against terorism. < [citováno ]. 2

3 VYMEZENÍ POJMU TERORIZMUS Slovo terorizmus vychází z latinského slovesa terrere s významem děsit, zastrašovat, nahánět hrůzu. Arabský výraz إرهههاب irháb de facto přesným překladem, či analogií slova terorizmus je odvozen od základu رهههب r-h-b, znamenajícího přibližně totéž, co latinské terrere. Poprvé bylo užito již v roce 1528 v Británii v souvislosti s politikou strachu prosazovanou absolutistickými monarchy. Jasného politického významu toto slovo nabylo v průběhu francouzské revoluce, kdy bylo období chaosu a následné vlády Robespierovy diktatury, vyznačující se množstvím poprav na gilotině, označováno za vládu teroru. Po napoleonských válkách se termín šířil do celého světa, do Ruska, do Indie a do arabských zemí. V průběhu 19. století došlo k zásadnímu významovému posunu koncepce terorizmu. Užití tohoto výrazu k označení státního teroru a státem organizovaných masových poprav postupně ustoupilo a teroristy se primárně stali jedinci vyvíjející násilnou činnost protistátní. Teroristou tak byl v roce 1914 označen například Gavrilo Princip, strůjce atentátu na habsburského následníka trůnu. Za teroristy byli pravidelně označováni organizátoři násilných vzpur proti carovi v Rusku, ale carské oficíry, kteří tato povstání ještě daleko krvavěji potlačovali, již za teroristy nikdo nepovažoval. Dnešní bezpečnostní experti rozlišují vnitřní terorizmus, probíhající v rámci jednoho státu, může jím být státní teror i protistátní činnost násilnických a extremistických hnutí. Opakem je vnější terorizmus, přicházející od států nebo hnutí zahraničních. Specifickou kapitolou se počínaje 11. zářím 2001 stal terorizmus globální. Z hlediska počtu pachatelů lze rozlišit individuální terorizmus nebo naopak organizovaný, kdy je pachatelem řízená a strukturovaná skupina. Podle motivace lze vysledovat terorizmus nacionalistický (například separatistický), levicový revoluční, motivovaný politickým extremismem, či fanatizmem náboženským. Speciální kategorií jsou jednoúčelové teroristické útoky, snažící se násilím vynutit, aby veřejnost zaujala jedno konkrétní stanovisko v jedné určité věci. 3

4 ء إ TERORIZMUS V ISLÁMSKO-PRÁVNÍM MYŠLENÍ Otázka terorizmu, potažmo násilí jako prostředku k prosazování politických a náboženských cílů se před islámskými učenci a institucemi iftá (arab. ا,إف tj. instituce pověřené vydáváním islámsko-právních výnosů) objevila v celé své složitosti a děsivosti až ve 20. století, v souvislosti s rozšířením teroristických metod, jako jsou únosy, atentáty, pumové útoky apod. V době těsně předcházející té moderní byly muslimské národy subjektem koloniální expanze cizích mocností a odboj proti nim byl schvalován jako džihád na cestě Boží. Do 70. let 20. století postupně přímá koloniální expanze ustala, národy byly osvobozeny a vedeny hnutími převážně sekulárního (pravicově nacionalistického, nebo levicově marxistického) charakteru. Podobného ideového základu byla i významnější násilná uskupení té doby, např. ultralevicové palestinské hnutí Černé září nebo levicovo-nacionalistická Kurdská strana pracujících (PKK). Náboženský zápal a motivace se v činech politického násilí objevuje jako zásadní až po několika klíčových incidentech, jako teror sekulárně-nacionalistického diktátora Gamála 'Abdunnásira proti opozičním proislámským politickým silám v Egyptě v 50. a 60. letech, válečná porážka muslimů v Palestině, následné zabrání mešity al-aksá, třetího nejposvátnějšího místa islámu a devastace jejího okolí roku 1967 (trvá dodnes), její podpálení křesťanským extremistou Denisem M. Rohanem dva roky poté, dále Chomejního revoluce v Íránu v roce 1979 a sovětská invaze do Afghánistánu započatá téhož roku. Následkem těchto změn se objevují militantní skupiny, prohlašující vlády muslimského světa a jejich skutečné i domělé pomahače za nevěřící (a posléze prohlašující za nevěřící i všechny muslimy, kteří tyto vlády za nevěřící nepovažují). Souběžně s tímto procesem postupně docházelo i k islamizaci dříve spíše sekulárních národně osvobozeneckých bojů v muslimském světě. Došlo k sérii atentátů a bombových útoků na vládní činitele, politiky a nemuslimy ať už turisty, nebo domácí obyvatele. Po roce 1990 nabírají tyto jevy stále globálnější charakter, vrcholící nakonec 11. zářím 2001 a dalšími mediálně atraktivními událostmi, které následovaly poté. Islámští učenci na toto reagovali vydáváním výnosů, publikací a pořádáním přednášek s cílem vyvrátit argumenty těchto hnutí, odvolávajících se na svéráznou a v historii islámsko-právního myšlení velmi ojedinělou interpretaci džihádu. Dokazovali, že tito jedinci nejsou oprávněni ozbrojený džihád vyhlašovat a vést, že se tedy nejedná o mudžáhidy, ale o vzbouřence (arab. بة غاةة bughát) a ozbrojené výtržníky (arab. ةم حارإ ة بنو ن muháribún). Někteří učenci přímo poukázali na zarážející podobnost mezi touto novou ideologií a starodávnou ideologií cháridžovců. Mnoho učenců také rozpracovalo rozdíly mezi činy těchto jedinců a opravdovým džihádem. Toto bylo zapotřebí 4

5 z toho důvodu, aby teroristé nebyli vnímáni jako mudžáhidé a mudžáhidé jako teroristé. Po útocích na WTC přibyl motiv podtrhnutí neexistence přímé vazby mezi islámem a terorizmem, neboť mnohé vlády a instituce, již dříve známé svým útiskem muslimů, jej v této době pod pláštíkem boje proti terorizmu ještě zintenzivnili. 5

6 RELEVANTNÍ FETWY ISLÁMSKÝCH UČENCŮ CELÉHO SVĚTA O TERORIZMU (1) Akademie pro islámský výzkum při Univerzitě al-azhar 4, nejvyšší islámská vzdělávací instituci v Egyptě, uznávaná po celém sunnitském světě, bezprostředně po útocích na WTC reagovala Deklarací o islámském stanovisku vůči fenoménu terorizmu. 5 V ní se mimo jiné uvádí: [Akademie] sledovala zintenzivnění mediální kampaně s cílem spojit to, co se nazývá terorizmus s islámem a muslimy, která v projevech lídrů některých západních zemí dosáhla stupně, že se islám nyní bere jako nepřítel, jenž zaujal místo někdejšího zlého komunistického impéria, takže někteří po krvavých a tragických událostech v USA opět hovořili o křižáckých výpravách, válce civilizace proti barbarství a nutném triumfu Západu nad islámem. ( ) [Akademie] ukazuje všem rozumným lidem bez rozdílu jejich náboženství, civilizace, nebo myšlenkového směru několik základních principů ( ) Mezi těmito principy bylo uznání mnohosti náboženských vyznání, společností, národů, kultur a civilizací jakožto Božího zákona, argumentujíce koránským veršem: ل ي زا ة لنو ن ةم خ لإ إفي ن إ إ مل من مر إح م ربب ول نو شا ء ربب ك ل جع ل ال م نا س أ ة مم ةة وا إحدةة و ربب ك ل م ل من جهنم م إم ن ال إجن مةإ وال م نا إ س أ ج م إ عي ن ك و إذ لذلإ ك خل قهة م و مم ك لإ م ةة Kdyby Pán tvůj chtěl, byl by věru učinil lidstvo národem jediným,avšak oni stále jsou ve sporech kromě těch, nad nimiž se Pán tvůj slitoval; a kvůli tomu je stvořil. Nechť tedy splní se slovo Pána tvého: Já věru peklo džiny i lidmi společně naplním! (Húd: ) Cestou zachování tohoto pluralizmu je vzájemné soužití, dialog a porozumění mezi nimi: قاك ة م إ إ من ك ر مك ة م إعن د الل مهإ أ ن ثى و جعل ناك ة م ةش ة عنو ة با وق بائإ ل ل إ عا ر ة فنوا إ إ من أ يب ها ال م نا ةس إ إ م نا خل ق ناك ة م إم ن ذ ك رر وأ ة يا أ اللم ه ع إ لي ءم خ إ بي ءر Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější - a Bůh je vševědoucí a dobře zpravený. (Hudžurát:13) 4 Zformovaná r jako nástupnická organizace Rady starších učenců Egypta, má 50 členů, z nichž 20 mohou být cizinci, studovaní na al-azharu. Zahrnuje zástupce všech právních škol islámu. 5 Vydáno v Káhiře 15. Ša bánu 1422 h./ kř. éry. Text Deklarace viz KARČIĆ, Fikret Značenje terorizma odgovori muslimskih ustanova, in ALIBAŠIĆ, Ahmet Savremene muslimanske dileme. Sarajevo:CNS, str

7 ب م ب Toto vzájemné soužití a pokrok lidstva staví podle Akademie na hodnotovém systému a morálce založené na náboženství, uznávající hodnoty pravdy a spravedlnosti, ctění mezinárodního práva a autority mezinárodních institucí a nikoli práva silnějšího, jak vidno na mezinárodní půdě dnes. Nezbytná je i definice užívaných termínů, chránící před jejich zneužíváním. Akademie stanovuje, že mírové a válečné vztahy mezi muslimy a nemuslimy jsou jasně dány koránskými verši, jako: ل ي ن هاك ة ةم اللم ةه ع إ ن الم إ ذي ن ل م ية قاإ ة لنوك ة م فإي ال ب دي إ ن و ل م ية خرإ ةجنوك ة م إم ن دإ يارإك ة م أ ن ب بروهة م وة ق إس ة طنوا إ إ ل ي ه إ م إ إ من اللم ه ية إح بب ال ةم ق إس إ طي ن إ إ نم ما ي ن هاك ة ةم اللم ةه ع إ ن الم إ ذي ن ق ا ة لنوك ة م فإ ي ال دي إ ن وأ خ ر ةج نوك ة م إم ن دإي ارإك ة م وظ اه ةروا أول ئإ ك هة ةم الظالإ ةمنو ن ع لى إ إ خ را إجك ة م أ ن نول منوهة م و م ن ي نو لم هة م ف ة Bůh vám přece nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Bůh věru miluje poctivé. Avšak Bůh vám zakazuje spolčovat se s těmi, kteří proti vám bojovali kvůli náboženství, a ty, kteří vás vyhnali z příbytků vašich, a ty, kteří pomáhali při vašem vyhánění. A ti, kdož se s nimi budou spolčovat, jsou nespravedliví! (Mumtehina:8-9) Válčit dle Akademie možno jen na obranu sebe sama, své země a svého přesvědčení. Při tomto boji podle Akademie nesmí být prolita krev civilistů. Rozumní lidé všech vyznání a civilizačních prostředí se shodují na tom, že léčit příčiny choroby je důležitější, než léčit jen symptomy. Proto je největším násilím obsazovat cizí země, pošlapávat důstojnost jejich obyvatelstva, hanobit svatyně a plundrovat nerostné bohatství. Akademie také odlišila legitimní إج هادء džihád od terorizmu (arab. إ إر ها ءب irháb) na základě: (a.) situace, kdy ozbrojený boj probíhá: pak džihád je vždy buď (1.) obranou sebe a vlasti, nebo (2.) odstranění donucování ve víře, tj. překážky proti jejímu volnému praktikování a zároveň (b.) džihád vždy respektuje pravidla neútočení na civilisty. Terorizmus je poté násilné zastrašování každého jedince, který má podle šarí y právo na ochranu a bezpečí (arab. حق ا لم إ ن hakku l-amni) díky víře, kterou vyznává (je-li muslimem), nebo díky území, na kterém se nachází (není-li muslimem). Terorizmus napadá základní nezbytné hodnoty chráněné šarí ou, jako život, majetek atd. a ve své podstatě je činem vzpurnosti (arab. بغ ءي baghj) a šíření zkaženosti (arab. ف سادء fesád). (2) Tehdejší hlavní imám islámské univerzity al-azhar v Káhiře, šejch Muhammed Sejjid at-tantáwí, prohlásil: 7

8 Napadat nevinné lidi není odvahou. Je to hloupost a bude to potrestáno v Den Soudný. Není odvahou napadat nevinné děti, ženy a civilisty. Odvahou je naopak chránit svobodu, odvahou je bránit sebe a neútočit na ostatní. 6 (3) Šejch 'Abdulmu'tí al-bejjúmí, člen islámské výzkumné akademie při al-azharu, prohlásil: V džihádu není místo pro terorizmus a zastrašování civilistů. 7 (4) Rada pro islámský fikh při Světové islámské lize 8 formulovala své stanovisko na konferenci ve dnech Ve svém závěrečném prohlášení 9 Rada stanovuje: terorizmus, extremizmus a násilí nemá žádnou spojitost s islámem. ( ) Jedná se o agresi a křivdu proti člověku, odmítanou Koránem i Sunnou. ( ) Ani v Koránu, ani v Sunně nenalezneme nic, co by je podporovalo. Rada definuje terorizmus jako jakýkoli nespravedlivý útok ze strany jedince, skupiny nebo vlády vůči lidské bytosti, jedno jestli ve věcech víry, života, rozumu, majetku, nebo cti. To zahrnuje veškeré zastrašování, poškozování, hrozby, nezákonné zabíjení, ozbrojené vzpoury, přepadávání cestujících, jakýkoli násilný čin, nebo hrozba jakýmkoli násilným činem páchaným jednotlivě, nebo kolektivně s cílem zastrašování, nebo donucování obyvatelstva k něčemu, či ohrožování života, svobody a bezpečí lidí. Terorizmus také zahrnuje poškozování přírody a přírodních zdrojů, případně objektů v soukromém, či veřejném vlastnictví. Vše toto spadá do kategorie šíření zkázy na zemi, což Alláh muslimům zakázal: ول ب إ غ ال ف سا د إ ف ي ال ر إ ض إ إ من اللم ه ل ية إح إس إ دي ن بب ال ةم ف A neusiluj o pohoršení na zemi, vždyť Bůh nemá rád ty, kdož pohoršení šíří! (Kassas:77) 6 Fetwu citoval i Agence France Presse dne Viz také KURZMANN, Charles. Islamic statements against terorism. Viz 7 Uvedl Al-Ahram Weekly Online, vydání k Viz také KURZMANN, Charles. op. cit. 8 Tj. Ar-Rábita. Rada byla jako její těleso založena r. 1977, má předsedu (šejch Abdul azíz Áli Šejch z KSA), podpředsedu a 30 členů. 9 Překlad závěrečného prohlášení Rady pro fikh při Rábitě viz KARČIĆ, Fikret op. cit., str

9 س Rada dále upozornila na nutnost rozlišování tohoto násilí od skutečného džihádu a odsoudila zavírání očí světové veřejnosti před strádáním muslimského obyvatelstva např. v Palestině, Kašmíru, Jižních Filipínách či v Čečensku apod. (5) Během konference v 'Ammánu v červenci 2005 dospělo 200 islámských učenců z 50 zemí světa k následující fetwě, pod kterou se následně podepsali stovky dalších islámských učenců a také Organizace islámské konference (OIC): Islám ctí vznešené postavení lidského života, proto je nepřípustné v boji napadat nebojující a útočit na civilisty a ejich majetek, na děti a jejich matky, studenty ve školách, není přípustné útočit ani na seniory. Přímý útok na život lidské bytosti, ať už má podobu vraždy, ublížení na zdraví, nebo vyhrožování, je přímým útokem na právo na život, které je vlastní všem lidským bytostem. Jedná se o jeden z nejtěžších hříchů, neboť lidský život je základem prosperitiy celého lidstva: من ق ل ن ف ج إمي ة عا ةسا ب إغي رإ ن ف و ف ر س أ سا ر د إ ف ي ا ل ر نم ما ق ل ال م نا إ ض فك أ نم مهها أ ح يهها ال م نهها س ج إمي ة عا و م ن أ ح يا هها فك أ Ten, jenž zabije jednoho člověka - nikoliv pro pomstu na někom anebo za to, že šířil pohoršení na zemi - byl souzen, jako by zabil lidstvo veškeré. A aby ten, kdo oživí jednoho, byl posuzován, jako by oživil lidstvo veškeré. (Máida:32) 10 (6) Otázkou terorizmu se také zabýval Výbor vrchních učenců Království Saúdské Arábie na svém 59. zasedání ve městě Taíf dne 11. Džumádá al-áchira 1424 h. ( kř. éry). Podnětem mu byla série bombových útoků přímo na půdě KSA, které vedly k významným ztrátám na majetku i životech. Zasedání dospělo k následujícím požadavkům: 1. Je potřeba spolupracovat na potírání těchto zločinů a na rozkrývání jejich organizované přípravy a logistiky. 2. Je zodpovědností učenců KSA i ostatních muslimských zemí vysvětlit, proč se jedná o zlo, varovat před ním a zabránit mu. 3. Zabránit, aby byla mládež zneužívána jako nástroj destrukce, bludu a pokřivování pravdy. Společná fetwa, která byla výstupem tohoto zasedání, obsahovala tyto body: 1. Účast na útocích bombami, zabíjení civilistů a ničení majetku je nebezpečný zločin, protože se jedná o zabíjení nevinných a poškozování 10 Více viz webová stránka 9

10 إ إ م ر إ ة صهلى اللهه عيهه و سهلم cizí věci. Islám toto zakazuje, na základě Prorokova hadísu: من خ ر ج إمن الطاعةإ و فارإق ال ج ما عة ف ما ما مية ةة جا إ هلية ةة و من قا ه ل حه را يهةر ع إم م يههةر يغ ضه ةب قل ءة جاهإل إيم ءة و من خ ر ج عل ى أ ة مم إي ي ض بر ةب ب مر ها و فا إج ر ها و ل ي حا شى إمههن ل ف أو ين ةبص ةر عبصب ةة ف ق ل عبصب ةإ لس ة إمن ةه. ةممؤ إمنإ ها و ل ي إفي ا م لذ إ ي عهد عهدهة ف لي س إمن بي و Kdokoli vypoví poslušnost a odštěpí se od společenství, ten pak umírá smrtí doby nevědomosti, kdo bojuje pod zástavou skupiny lidí nejasných zájmů tak zaslepeně, že se rozlítí kvůli své skupině, či usiluje o její vítězství a je přitom zabit, zabit je ve stavu nevědomosti. Kdokoli zaútočí na mou ummu a pobíjí z ní i bezúhonné i zkažené, nerozlišujíce mezi nimi a ne berouce ohledy na věřící, nedodržujíce dohody míru těch, kteří dohody míru uzavřeli, pak on nemá nic se mnou a já nemám nic s ním Mýlí se každý, kdo tyto činy nazývá džihádem na cestě boží. Opak je pravdou. Jde o blud, zkaženost a zločin. Ten, kdo se toho dopouští, musí těchto činů okamžitě zanechat, bát se Alláha a učinit pokání. Korán a Sunna podobné jednání odsuzují. Pachatelé musí být exemplárně potrestáni. Každý případ musí být posuzován adekvátně a podle práva. Toto je v kompetenci islámských soudů. Alláh praví: ول ي جرإ من مك ة م ش ننآ ةن ق نوم أ ن صه ب دوك ة م ع إ ن ال م سه إجدإ ال ح رام أ ن ع ه ة دوا و عهاو ة ننوا ع لهى ال إ به بر وال م قهنوى ول عاو ة ننوا ع لى الث م وال عةد وا إن وام ةقنوا اللم ه إ إ من اللم ه ش إ ديدة ال عإ قا إب Nechť nenávist k lidu, který vás vypudil z Posvátné mešity, vás nevede k hříchu! Pomáhejte si vzájemně ke zbožnosti a bohabojnosti a nepomáhejte si k hříchu a nenávisti. Buďte bohabojní, vždyť Bůh je přísný v trestání svém. (Máida: 2) Varujeme před krytím a pomocí takovým lidem. Toto je těžký hřích, neboť Prorok صلى الله عيه و سلم pravil: و ل ع ن الله من آوى ةمحدإ ثا A Alláh proklel toho, kdo poskytne útočiště novotáři. 12 Učenci hadísu vyložili pojem novotář, arab. ةمحدإ ءث muhdis, užitý v tomto hadísu, jako ten, který zavede v zemi zkaženost. 11 Hadís zaznamenal Muslim v Sahíhu, č. 1848, na autoritu Abú Hurejry ي الله عنه.رض Jeho vysvětlení viz u an-newewího v Šerhu Sahíhi Muslim, 12/ Zaznamenali al-buchárí, v Sahíhu, hadís č. 17; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1978, na.رض ي الله عنه autoritu Alího ibn Abí Tálib 10

11 ة إ 3. Vyzýváme učence ke splnění své povinnosti vysvětlit a objasnit tyto krajně nebezpečné záležitosti, aby pravda vyšla nedvojsmyslně najevo. 4. Zasedání nejostřeji odsuzuje náboženské výnosy a autorské texty snažící se ospravedlňovat podobné jednání, vzhledem na jeho obrovskou společenskou nebezpečnost. Alláh označil vydávání nesprávných náboženských výnosů, či hovor o víře bez znalostí za nebezpečný těžký hřích: ول مبإ ة عنوا ةخط نوا ل عل ةمنو ن إ ال مشي طا إن إ إ نم ةه ل ك ة م عد ةوو ةم إ بي ءن إ إ نم ما ي أ ةم ةرك ة م إ بال بسنو إء وال ف ح شا إء وأ ن ةقنو ة لنوا عل ى اللم إ ه م ا a nenásledujte stopy satanovy, vždyť on vaším nepřítelem je zjevným! On přikazuje vám jen špatnosti a hanebnosti, a abyste o Bohu říkali něco, o čem nemáte ponětí. (Bekara: ) ةروا ع لههى ال م لهههإ ال كههذإ ل إسن ةك ة ةم ال ك ذإ ب ه ذا حال ءل وه ذا ح را ءم ل إ ف ول ةقنو ة لنوا لإ ما إبص ةف أ ع لى الل مهإ ال ك ذإ ب ل ية فلإ ةحنو ن م اعء ق إ لي ءل و ل هة م ع ذا ءب أ إ لي ءم ف هه ةرو ن ب إ إ من ا م لهه إ ذي ن ي Neříkejte tedy to, co jazyky vaše lživě tvrdí: Toto dovoleno je a toto zakázáno! vymýšlejíce si tak proti Bohu lež. Věru ti, kdož proti Bohu lži si vymýšlejí, ti nebudou mezi blaženými. Jak nepatrné je užívání života tohoto, zatímco čeká je trest bolestný! (Nahl: ) ةف ما ل ي ول ق س ل ك ب إهإ إعل ءم إ إ من ال مس مع وال ب أول ئإ بص ر وال ةف مؤاد ك ة بل ة ك كا ن عن ةه م س ة ئنول A nenásleduj to, o čem vědění nemáš, vždyť sluch, zrak i srdce budou všechny žádány, aby počet vydaly. (Isrá : 36) Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil: و من د عا إ إل ى ضال ل ةر كا ن ع ليهإ من ا إ لثم إمث ةل من ب ع ةه ل ين ةق ةص إمن آ ثا إم إ هم شيئاة Kdokoli vyzývá k bludu, ponese hříchu i za toho, který jej následoval, aniž by se z jejich hříchů cokoli ubralo. 13 Ten, kdo hlásá takové myšlenky, by se měl zpovídat islámskému soudu. To proto, aby byla zachována čistota a jasnost islámské víry. Zodpovědností učenců je pak referovat o podobných typech nesprávných výnosů, vyvracet je argumenty Koránu a Sunny a delegitimizovat je, zejména tehdy, když přímo vybízejí k ohrožování životů a ničení majetku. Zvláštní ohledy by měli učenci brát vůči cílové skupině, kterým jsou podobné nesprávné výnosy určeny, tedy jedince z jakýchkoli důvodů nezkušené a naivní. 13 Zaznamenává jej Muslim v Sahíhu, č. 2674, na autoritu Abú Hurejry ي الله عنه.رض Uvádí jej také at-tirmizí v Sunenu, hadís č. 2674; a Abú Dawúd v Sunenu, hadís č

12 إ إ ة ة 5. Zasedání se odvolává na výzvu imáma Muhammeda ibnu l-'abdulwehhába a apeluje na zodpovědné státní činitele podílet se na odstraňování všech podob dezinterpretace učení islámu. 6. Islám je jasný a hovoří pro jednotu. Zakazuje separatizmus a partajnickost. Alláh praví: واع إبص ةمنوا بإ حب إل الل مهإ ج إمي ة عا ول ف مر ة قنوا Přidržujte se pevně provazu Božího všichni a nerozdělujte se! (Álu 'Imrán: 103) إ من الم إ ذي ن ف مر ة قنوا إ دين هة م و كا ة ننوا إشي ة عا ل س إمن هة م فإي ش ي رء إ إ نم ما أ م ةرهة م إ إ لى الل مهإ ثة مم ي ةن ب بئ ةهة م بإ ما كا ة ننوا يفع ة لنو ن S těmi, kdož rozštěpili náboženství své a stali se sektáři, ty věru nemáš nic společného! Věc jejich patří jedině Bohu, jenž jim pak oznámí, co učinili. (An'ám: 159) Alláh přikázal Poslu صلى الله عليههه و سههلم zříci se všech, kteří svou víru a صلى الله عليه náboženství učiní předmětem rozkolů a partajnictví. Posel Boží pravil: و سلم إنم ةه س ة كنو ةن هإ نا كا ن. ة و إ هنا أم ر هذإهإ ال ممههةإ و إ هه أن ية ف برق ة ف من أ راد ي ج إميهعء ف اضههرإ ة بنوهة إ بال مسههي إف كاإ ئنهاة مههن Věru se objeví rozličné podoby zla. Kdokoli by pak chtěl rozštěpit záležitost této ummy, zatímco je tato jednotná, toho udeřte šavlí, ať to bude, kdo to bude. 14 Tento hadís varuje před výzvou k následování falešných cest a před štěpením muslimské ummy na partaje a frakce. Tohoto principu je třeba se držet a k němu vychovávat také další generace. Pod touto společnou fetwou byli podepsáni šejchové 'Abdul'azíz ibn 'Abdulláh ibn Muhammed Áli š-šejch, 'Abdulláh ibn Muhammed al-muní', Dr. Sálih ibn Fewzán al-fewzán, Muhammed ibn 'Abdulláh as-subejjel, Muhammed ibn Sulejmán al- Bedr, Muhammed ibn Zejd as-sulejmán, Dr. 'Abdulwehháb ibn Ibráhím Abú Sulejmán, Dr. Ahmed ibn 'Alí Sejr al-mubárekí, Dr. 'Abdulláh ibn Muhammed al- Mutlák, Sálih ibn Muhammed al-luhejdán, 'Abdulláh ibn 'Abdurrahmán al- Ghudejján, Hasan ibn Dža'fer al-'atamí, Dr. 'Abdulláh ibn Muhammed ibn Ibráhím Áli š-šejch, Dr. 'Abdulláh ibn 'Abdulmuhsin at-turkí, Dr. Bekr ibn 'Abdulláh Abú Zejd (nebyl osobně přítomen pro nemoc), šejch Sálih ibn 'Abdulláh ibn Humejd a Dr. 'Abdulláh ibn 'Alí ar-rukbán. Rada se světovým terorizmem zabývala ještě i v únoru Výsledkem bylo společné prohlášení:.رض ي الله عنه 14 Zaznamenal Muslim v Sahíhu, č na autoritu Arfedže ibn Šurejha 12

13 إ إ ء إ ر ر To, co se děje v některých zemích, kde je prolévána nevinná krev a kde se podnikají pumové útoky na budovy a lodě, kde se ničí veřejný i soukromý majetek, je zločinem namířeným proti islámu. ( ) Ti, kteří podobné činy provádějí, jednají podle heretických věronauk a bludných ideologií a jsou za své zločiny zodpovědní. 15 (7) Stejná rada již dříve odsoudila útoky na předměstí 'Ulejjá v Rijádu v listopadu a v městě Taíf a ve východní provincii Chubár červnu Toto odůvodnila slovy Božími: م لى و إم ن ال م نا إ س م ن ي ةع إجبة ك قنو لة ةه فإي ال ح ياةإ الد بن يا وية شه إ دة اللم ه ع لى ما فإي قل ب إهإ و ة ههنو أ لههدب ال إخ بصههام إ وإ إ ذا ههنو س عى فإي ال ر إ ض ل إية ف إسد إ في ها وي ةهلإ ك ال ح ر ث والنم س ل واللم ةه ل ية إح بب ال ف ساد وإ إ ذا إ قيهه ل لهه ةه ا م هه إ ق ال م لهه ه أ خههذ ةه ال عإ مزةة إ بالث م ف ح سبة ةه جهنم ةم ول ب إئ س ال إم هادة A mezi lidmi jest i takový, jehož řeči o životě pozemském se ti líbí a jenž dovolává se svědectví Božího o tom, co je v srdci jeho; avšak přitom je to protivník nejtvrdošíjnější. A když se odvrátí zády, chodí po zemi, aby šířil pohoršení a ničil sadbu i dobytek; Bůh však nemiluje pohoršení. A když se mu řekne Boj se Boha!, zmocní se ho hříšná pýcha. A údělem jeho bude peklo, a jak hnusné to bude lože! (Bekara: ) ه إ لهههإ ف ح إ ري ةر رقب ةر ةممؤ إمن ةر ودإي ءة ةم سلم م ءة إ إ لى أ و م ن ق ل ةممؤ إم ة نا خطأ ة ة ل ةممؤ إم ة نا إ إل خطأ ة و ما كا ن لإ ةممؤ إم ر ن أ ن ي ق إل أ ن ي مبصدم ة قنوا فإ إ ن كا ن إم ن قنوم عد ةوو ل ك ة م و ة ههنو ةمههمؤ إم ءن ف ح إ ريه ةر رق بههةر ةممؤ إم نههةر وإ إ ن كهها ن إمهه ن قهنوم ب ي ن ة كهه م هل إهإ و ح إ ري ةر رقب ةر ةممؤ إمن ةر ف م ن ل م ي إجد ف إبص يا ةم شه ري إ ن ةم اب إعي إ ن نو بهه ةة إمهه ن وب ي ن هة م إمي ثاق فدإي ءة ةم سلم م ءة إ إ لى أ ة ل ةممؤ إم ة نا ةم ع بم ة دا ف ج زاؤةهة جهنم ةم خالإ ة دا إ في هها وغ إضهه ب ال م لهه ةه عل يهههإ ول ع نهه ةه الل مهإ و كا ن اللم ةه ع إ لي ةما ح إ كي ةما و م ن ي ق عدم ل ةه ع ذا ة با عظي ةما وأ A nehodí se, aby věřící zabil věřícího, leda omylem. A kdokoliv zabije omylem věřícího, vykoupí se propuštěním věřícího otroka a zaplacením odškodného rodině zabitého, ledaže ta je dá jako almužnu. Jestliže byl zabitý z lidu vám nepřátelského, avšak věřící, vykoupíte se propuštěním věřícího otroka. Byl-li z lidu, mezi nímž a vámi je smlouva, vykoupíte se zaplacením odškodného jeho rodině a propuštěním věřícího otroka. Kdo však nenajde prostředek k tomuto, nechť se postí dva po sobě následující měsíce na pokání před Bohem. A Bůh je vševědoucí, moudrý. Kdokoliv zabije úmyslně věřícího, bude jeho odměnou peklo a bude v něm nesmrtelný. A Bůh se naň rozhněvá a prokleje ho a připraví mu trest strašlivý. (Nisá: 92-93) 15 Fetwu v anglickém překladě publikoval list The Dawn v pákistánském Karáčí dne Viz také sborník Public Statements by Senior Saudi Officials Condemning Extremism and Promoting Moderation, z r. 2004, str Viz kniha Kejfe nu álidžu wáki aná al- alím, Ibidum. Při útocích v Chubáru zahynulo 18 lidí a 186 jich bylo zraněno, mezi nimi muslimové i nemuslimové, muži, ženy i děti. 13

14 :صلى الله عليه و سلم A slovy Božího Posla من ق ل ةم عاه ة دا لم ي رإح رائ ح ة ال جن مةإ Kdokoli zabije nevěřícího pod dohodou, ani neucítí vůni ráje. 18 (8) Otázku tekfíru a tekfírovců Rada projednávala již na svém 49. zasedání v Taífu dne 4. seferu 1419 ( kř. éry) a upozornila, že prohlašování jiných muslimů za nevěřící přímo vede k prolévání jejich krve a ničení jejich majetku. Odvolala se na pravidlo stanovené hadísy, že kdokoli druhého bezdůvodně prohlásí nevěřícím, tato nevíra se obrací proti němu (tj. dotyčný usvědčuje z nevíry sama sebe) a na pravidlo, že cokoli vede k zakázanému, je samo zakázané. Své stanovisko podepřela slovy z Prorokova صلى الله عليه و سلم kázání na rozloučenou: أع را أم نوال ة كم و إ من دإ مائ ة كم و هل ب لغ ة اللم هة مم فاش إ هد. ل ة كم ه ذا إ فههي ب لههدإ ة كم هه ذا. أ ض ة كم ع لي ة كم ح إ رام ك ةحر مةر ينو إم ة كم ه ذا فإي شهرإ Věru vaše krev, váš majetek i vaše čest jsou vám navzájem zakázány tak, jako je pro vás posvátný tento váš den v tomto vašem měsíci v tomto vašem městě. Zda jsem tedy předal poselství? Ó Alláhu, buď mi svědkem. 19 (9) Imám Muhammed Násiruddín al-albání 20 tyto militanty nazýval cháridžovci nové doby. Podrobně pak hovoří právě o tekfíru a přehánění v něm 21 : Jedná se o staré pokušení, kterému podlehla jedna z nejstarších sekt v rámci islámu, sekta zvaná cháridža. 22 Tomuto pokušení podle šejcha podlehli někteří z šiřitelů islámské osvěty a to z důvodů nedostatku své znalosti a jednak pro nepochopení toho, jak člověk o 18 Zaznamenal al-buchárí v Sahíhu, hadís č. 3166, na autoritu.رض ي الله عنه Abdulláha ibn Amra 19 Na autoritu Abú Bekry رض ي الله عنه zaznamenali al-buchárí v Sahíhu, hadís č. 1741; a Muslim v Sahíhu, hadís č Žil v letech h./ kř. éry. Jeden z nejvýznamnějších učenců 20. století, pocházel z Albánie a působil v Sýrii, Jordánsku a v KSA. 21 V přednášce během jednoho sezení v jordánském Ammánu, která byla posléze Abbásem Abú Jahjou přeložena do angličtiny a vydána pod názvem Warning against the fitnah of takfeer. 22 Warning against the fitnah of takfeer, str. 4 14

15 svou víru přichází. A obojí je jasně stanoveno Zjevením Koránu a vedením Božího.صلى الله عليه و سلم Posla Šejch říká: Tento bod byl zapomenut, jeho důležitost a nezbytnost byla opomenuta mnoha konkrétními lidmi, nehovoříce o těch, kteří v dnešní době vešli ve známost jako džemá atu t-tekfír, nebo různými skupinami těch, kteří se připisují džihádu, leč ve skutečnosti nejsou ničím jiným, než poraženými a roztříštěnými zbytky tekfírovců. 23 Upozorňuje, že by něco takového mohlo znamenat prohlášení věřících, modlících se a uctívajících v mešitách, imámů, učenců, učitelů na náboženských školách a mnoha dalších za nevěřící, protože jsou spokojeni s nevěřícími režimy. 24 O muslimech zabíjejících jiné muslimy hovoří: Zabití muslima muslimem je činem útlaku a agrese, jedná se o nevíru v činu a možná dokonce i o nevíru v přesvědčení. 25 Zároveň tedy nutno říci, že nelze někoho automaticky prohlásit za nevěřícího na základě spáchání hříchu. 26 Podobně jako drtivá většina selefíjských učenců i al-albání neschvaloval sebevražedné atentáty 27 a omezil je jen na výjimečné vojenské situace, probíhající výhradně v přímém boji a podle jasného rozkazu armádního nadřízeného: Ten, kdo se na příkaz velitele vrhne mezi nepřátele, mnoho jich zabije a s nimi i sám sebe, je jako ti ze zbožných předků, kteří se se svými meči vrhli do řad nevěřících a bili se, dokud nezemřeli. Toto je kvůli Alláhu. 28 Šejch také rozlišoval mezi terorizmem a opravdovým džihádem. Horoval pro osvobození okupovaných muslimských území, ale zároveň volal po koordinaci, smysluplnosti a systematičnosti odboje: 23 Ibid., str Ibid., str Ibid., str Ibid. str Silsiletu l-hudá we n-núr, str Ibid., str

16 Džihád v Palestině, Afghánistánu a na dalších napadených územích je povinností pro všechny muslimy. Ale kde jsou ti, kteří jsou toho schopni? Potřebná je příprava. 29 Také se ohrazuje proti zapomínání na některá muslimská bojiště oproti jiným: [Jít bojovat] do Palestiny, ale ne do Afghánistánu je neznalost islámu a nacionalizmus. Je úplně jedno, která muslimská země je napadena. 30 (10) Šejch Abdul azíz ibn Báz 31 odsoudil útoky na saúdskoarabském území v 90. letech. 32 O únosech osob, dopravních prostředků, o obsazování budov, zadržování rukojmích a o bombových atentátech se vyjádřil následovně: Každému se špetkou selského rozumu je jasné, že něco takového je zcela zakázáno. ( ) Také je známo, že důsledky podobného jednání nezasahují pouze jednu zemi a pouze jednu skupinu lidí. proto je zodpovědností vlád, učenců a dalších zodpovědných snažit se zabránit podobným činům a eliminovat tuto hrozbu. 33 Ohledně útoků na nemuslimy v muslimských zemích pravil: To je zakázáno. Je zakázáno prokazovat nepřátelství vůči komukoli, turistovi nebo pracovníkovi, protože tito vstoupili do země bezpečně, na základě dohody o míru. Žádný nemá právo zabíjet je, fyzicky, nebo jakkoli jinak je napadat. Naopak na tyto věci každý musí upozornit pořádkové orgány. Jakákoli forma agrese proti nim je zločinem vůči tomu, kdo přišel v míru a komu byla dána záruka míru. Pokud se nějaké nepřístojnosti dopustí někdo z nich, je třeba o něm informovat pořádkové orgány, které se postarají o prošetření jeho zločinů, případně ho vyhostí a nepovolí mu další vstup do země. 34 Stejné stanovisko pak opakoval v souvislosti s nemuslimy, kteří do muslimských zemích přicházejí krátkodobě, nebo kteří zde vůbec nežijí a jsou ohroženi útoky ve svých domovských zemích Ibid., str Ibid., str Abdul azíz ibn Báz ( h./ kř. éry) byl bývalý hlavní muftí KSA. 32 Medžmú u l-fetáwá we l-mekálát, 9/ Ibid., 1/ Ibid. 8/ Ibid. 8/

17 إ ة إ (11) Šejch Muhammed Sálih al- Usejmín 36 rovněž odsoudil útoky v Rijádu a Chubáru v 90. letech, byl taktéž dotázán na terorizmus a zabíjení civilistů. Své odmítavé صلى الله عليه و سلم stanovisko šejch podpořil mimo jiné i hadísem, kde Posel Boží praví: لن ية زاي ال ةممؤ إم ةن فإي ة فس حةر إمن إ دين إهإ ما لم ي ةبصب د مما ح را ةما Věřící neztratí neotřesitelnost svého náboženství, dokud neprolije krev, jíž je zakázáno prolít. 37 A také slovy 'Abdulláha ibn Omara ي الله عنهما :رض Zajisté jednou z nejtěžších situací, do které člověk může sám sebe uvrhnout a zpoza které již není návratu, je prolití krve, kterou je zakázáno prolít. 38 Ohledně zákazu zabití člověka pod ochranou cituje Ibn Usejmín také koránský verš: و إ إ ن أ حدء إم ن ال ةم شرإ إ كي ن ا س جا ر ك فأ إج رهة ح م ى ي ب ل إغ ةه مأ من ةه س مع كال م الل مهإ ثة مم أ Požádá-li tě některý z modloslužebníků o ochranu,mu ji poskytni - aby mohl slyšet slovo Boží. Potom jej nech dospět do místa pro něj bezpečného (Tewba: 6) ول ق ر ة بنوا ما ل ال ي إ يم إ إل إ بال م إي هإ ي أ ح و ة فنوا إ بال عهدإ إ إ من ال عهد كا ن م س ةن ح م ى ي ب ل ةغ أ ةشدمهة وأ س ة ئنول Dodržujte věrně závazky své, neboť žádáno bude zúčtování o závazku! (Isrá :34) A hadís: أخ فر ةمسلإ ةما فع ليهإ لعن ةة اللهإ و ال مالئ إك ةإ و ال م نا أد نا ة هم, ف من ذ مم ةة ال ةمسلإ إمي ن وا إحدةء يس عا بإ ها يقب ةل إمن ةه صر ءف و ل عد ءل أج م إ عي ن ل إ س أ Právo na udělení ochrany je trvalou a výlučnou zodpovědností muslimů, může ho udělit i ten nejnižší z nich. Kdokoli v tomto muslima podrazí, na tom jest prokletí Boží, andělů i všech lidí. Ani jeho povinné, ani dobrovolné činy nebudou přijaty Byl jedním z největších učenců moderní doby, žil působil v Saúdské Arábii v letech h./ kř. éry. Byl také členem Stálé komise pro fetwy. 37 Zaznamenal al-buchárí v Sahíhu, hadís č Zaznamenal al-buchárí v Sahíhu, č. 6863, na autoritu.رض ي الله عنهما Abdulláha ibn Amra 39 Od Alího zaznamenali al-buchárí v Sahíhu, hadís č. 6755; a Muslim v Sahíhu, hadís č

18 Tento hadís vysvětluje šejch následovně: Kdokoli z muslimů má právo tuto ochranu udělit komukoli z nemuslimů a tento se pak dostává pod ochranu všech muslimů. Prokletí se vztahuje na toho, kdo tohoto chráněnce napadne, nebo mu nějak ublíží. 40 صلى الله Šejch také uvedl příklad, kdy v den osvojení Mekky přišla za Prorokem a zpravila jej o tom, že se رض ي الله عنها Háni Alího blízká příbuzná Umm عل ي و سلم Alí ibn Abí Tálib رض ي الله عنه chystá zabít nemuslima, kterému ona sama přislíbila bezpečí. Posel Boží صلى الله عليه و سلم jí odpověděl: قد أ جر نا من أ جر إ يا أ ة مم هانإ إئ. Již jsme vskutku zaručili bezpečí tomu, komu jsi jej zaručila ty, ó Umm Háni. 41 Šejch Ibn Usejmín uzavírá: Podobné zločiny nemůže schválit ani islámský zákon, ani lidský intelekt, ani prostá lidská přirozenost. O zákazu z pozice islámu hovoří jasné texty z Koránu a Sunny. O zákazu z pozice intelektu hovoří fakt, že se jedná o zlo, nesoucí s sebou ještě horší následky. ( ) Jako bychom neměli říkat nic, co není dobré, neměli bychom také i činit nic, co není dobré. ( ) A každý, kdo je ve svém nitru zdráv, cítí přirozené opovržení vůči tomuto zločinu a vnímá jej jako cosi špatného. Čeho se dopustili tito nevinní lidé, že museli být potrestáni na životech, zdraví a majetku? Čeho se dopustily ty děti? Staří? Nebo postižení? ( ) V prvé řadě jde o porušení Božího zákazu a znesvěcení toho, co On učinil posvátným. ( ) Dále se jedná o pošpinění obrazu islámu a odrazování lidí od něj. ( ) Za třetí, toto způsobí, že ti, kteří se pevně drží islámu, budou s těmito činy doma či v zahraničí spojováni, ač islám takové činy nejpříkřeji odmítá a jejich pachatelé jednali podle svých chorých tužeb. Za čtvrté, lidé budou nepřátelsky naladění vůči muslimům, budou je ostrakizovat a zakazovat svým dětem přátelit se s nimi. Za páté, toto způsobilo chaos v zemi dvou nejsvětějších míst na Zemi. Za šesté, mnohé z obětí byly děti. Kdo může dovolit něco takového? Co tím kdo chtěl? Chtěl snad zlepšení současné situace? Takto se zlepšení dosáhnout nedá. Zlo není důsledkem dobra a dobro proto nemůže být důsledkem zla. Jak se špína může vyčistit ještě větší špínou? 42 Na jiném místě šejch uvádí: 40 Viz al- Urejní, Muhammed: at-tahdíru mine t-tesarru fi t- tekfír, str Zaznamenal al-buchárí v Sahíhu, hadís č. 357; a Muslim v Sahíhu v kapitole o příměří, hadís č Převzato z at-tahdíru mine t-tesarru fi t-tekfír od Muhammeda al- Urejního, str

19 Islám s tímto nemá nic společného. ( ) Nicméně po hledačích nauky se žádá objasnit a ozřejmit, že tato metoda je špinavou metodou cháridžovců, povolujících prolévání krve muslimů a to dokonce ještě spíše, než krve modloslužebníků. Tito lidé nemají žádnou znalost, jsou hloupí a extrémně nenávistní. Nectí dohody, které islám ctít přikázal. 43 (12) Šejch Sálih al-fewzán 44 potvrdil souvislost mezi dnešními militanty a cháridžovci: Toto je přesně metoda cháridžovců. Odráží se v trojím: (1) prohlásit muslimy za nevěřící, (2) zříci se společenství muslimů a jejich představitelů a (3) povolit prolévání krve muslimů. Toto je víra cháridžovců, i kdyby sídlila jen v srdci a nebyla vyjádřena slovy. 45 Toto uvádí např. v případě vládců muslimů a zaměstnanců jejich státních orgánů, jako policistů, vyšetřovatelů apod.: Toto je metoda cháridžovců. Cháridžovci byli ti, kteří zabili Alího ibn Abí Táliba ي الله عنه,رض nejlepšího ze společníků Prorokových po Abú Bekrovi, Omarovi a Osmánovi ي الل ه عنه م.رض Pokud měli tu drzost zabít někoho takového, proč by se měli rozpakovat zabíjet třeba policisty? 46 Na jiném místě uvádí: Tyto skupiny se zřekli muslimů a revoltují proti nim. To je důsledkem zpřetrhání vazeb s učenci. Zřekli se učenců. ( ) Jsou cháridžovci a jejich činy jsou činy cháridžovců. Dokonce jsou ještě více násilničtí, než původní cháridžovci, protože ti neničili budovy a domy. Cháridžovci bojovali tváří v tvář na bitevním poli. Neshazovali budovy na nevinné lidi uvnitř, na ženy, děti, na ty, kteří s muslimy uzavřeli dohody, neválčí s nimi, nebo na jiné, kterým bylo přislíbeno bezpečí. To je mnohem horší a násilničtější, než činy původních cháridžovců. Více se to podobá konání karmatů. 47 Karmaté působili tajně a spiklenecky, na rozdíl od cháridžovců, jejichž činy byly otevřené Převzato z pásky Fetáwá ulemá fi l-džihádi we l- amelíjjáti l-intiháríjja we l-irháb. 44 Nar hidžry (1933 kř, éry). Jeden z vůdčích učenců ahlu s-sunna v KSA a člen místní Stálé rady pro fetwy. 45 Převzato z kazety Fetáwá al- ulemá fi l-ahdási r-ráhineti lletí hadeset bi šarki l- medíneti r-rijád, 1424 h./2004 kř. éry. 46 Ibidum. 47 Ší itská isma ílíjská odpadlická sekta abbásovské doby, která se proslavila masakry poutníků v r. 906 kř. éry a únosem Černého kamene z Mekky na Bahrajn v letech kř. éry. 48 Viz Fetáwá al- ulemá fi l-ahdás 19

20 Na dotaz zda je povoleno zabíjení jakýchkoli Američanů na jakémkoli místě s odůvodněním, že jsou s muslimy ve válce, odpověděl šejch slovy: Kdo to říká, je ignorant, neboť celá věc je mnohem složitější. Kdokoli vstoupil do naší země legálně, nachází se pod ochranou muslimů. Takovému člověku je zakázáno ublížit a tím zpronevěřit uzavřenou dohodu. Toto platí také v případě jakékoli další země, mezi níž a naší zemí existují diplomatické svazky. 49 Byl také tázán na unášení letadel a bombové útoky proti nejrůznějším civilním objektům. Jeho odpověď byla následující: Vše toto jsou odporné zločiny, které islám nepřipouští. Škodí jak nemuslimům, tak i muslimům a navíc slouží jako záminka a ospravedlnění pro útoky na muslimy. Nemuslimové pak viní islám jako celek a vnímají ho jako náboženství terorizmu, což je jedině důsledkem těchto incidentů. Pokud se má jednat o legitimní válku s nějakými nemuslimy, pak tato je v islámu jasně definovaná co do účelu, vyhlášení a způsobu vedení, musí být schválená dotčenými muslimy jako celkem a vedená jejich lídry. Ničit veřejné objekty, klást bomby, či unášet letadla je v islámu zakázáno a jedná se v prvé řadě o zločin proti muslimům. Navíc to nenese vůbec žádný užitek. 50 O těch, kteří jejich činy schvalují, se al-fewzán vyjadřuje následovně: Takový je buď ignorantem, který jim tak dává užitek ze svých pochyb, proto je mu třeba vysvětlit blud, do kterého upadl. Anebo, v druhém případě, je dotyčný jejich podporovatelem a schvaluje jejich myšlenky. Sdílí jejich víru a jejich ideje. I jemu je třeba ozřejmit pravdu, možná se navrátí. Pokud ovšem neporuší mír a nevystoupí proti muslimům. Pak je nutno o něm informovat a zastavit ho. 51 (13) Vrchní muftí Saúdské Arábie 'Abdul'azíz ibn 'Abdulláh Áli š-šejch, o 11. září prohlásil: Zaprvé: současný vývoj v USA, únosy letadel, terorizování nevinných lidí a prolévání jejich krve, vše to představuje v islámu podobu nespravedlnosti, která nemůže být tolerována. Islám to vidí jako odporné zločiny a hříšné skutky. 49 Fetwu uvádí Muhammed ibn Fahd al-husejn v al-fetáwá aš-šar íjja fi l-kadájá al- asríjja. 50 Viz Mu ámelatu l-kuffár. 51 Tuto fetwu vyřkl šejch Fewzán ústy a je možno ji dohledat na videoklip č

21 Zadruhé: Kterýkoli muslim, který si je vědom učení svého náboženství a který dbá na nařízení Vznešeného Koránu a Sunny, se nikdy nebude podílet na podobných činech, protože tyto vzbuzují hněv Vznešeného Alláha a vedou ke škodě a šíření zkaženosti na zemi. 52 Muftí odsoudil i atentáty v londýnském metru, slovy: Útočit na mírumilovné lidi je něco, co islám nepodporuje. Naopak, toto je v našem náboženství zakázáno. Připisovat islámu činy individuálního nebo masového vraždění, pumových útoků, ničení majetku a teroru vůči mírumilovným lidem není fér, protože toto je Božímu náboženství naprosto cizí. 53 Během svého kázání u příležitosti hadždže pak prohlásil: Musíte si uvědomit, že islám zastává jasné a pevné stanovisko vůči všem těmto zločinům. Svět si musí být vědom, že islám je náboženstvím míru, milosti a dobroty, náboženstvím spravedlnosti a správného vedení. ( ) Islám zakázal násilí ve všech jeho podobách. Zakázal unášet letadla, lodi a další dopravní prostředky, zakázal vše, co ohrožuje bezpečí nevinných. 54 (14) Šejch Abdulmuhsin Áli Ubejkán ohledně těch, kteří muslimské pořádkové síly považují za nevěřící, a proto dovolují, aby byli jejich příslušníci napadáni a zabíjeni, odpověděl: Bezpečnostní a pořádkové síly jsou muslimové. Pomáhají zajišťovat pořádek v zemi a zatýkat zločince. Je proto povinnost jim v tomto pomáhat a spolupracovat s nimi, ne je zabíjet. A ten, kdo říká, že je povoleno zabíjet je, dotyčný z islámu nechápe vůbec nic a má s ním společné jen jméno. 55 (15) Tentýž verdikt pronesl šejch Sálih al-luhajdán, předseda Nejvyšší soudní rady v KSA, ve věci těch, kteří napadají muslimské vyšetřovatele podobných zločinů a maří výsledky jejich práce Tuto fetwu šejch publikoval Viz < [citováno ]. 54 Šejch toto prohlásil v kázání ze dne Viz též sborník Public Statements by Senior Saudi Officials Condemning Extremism and Promoting Moderation, z r. 2004, str Toto pronesl šejch na soukromém sezení, které na pásku zachytil Muhammed al- Husejn. Fetwu uvádí Muhammed ibn Fehd al-husejn v al-fetáwá aš-šar íjja 56 Fetwu uvádí Muhammed ibn Fehd al-husejn v al-fetáwá aš-šar íjja 21

22 O útocích 11. září šejch al-luhajdán pravil: Jako lidsrvo musíme bezpodmínečně odsdoudit toto zhoubné a hanebné zlo, které nelze ospravedlnit žádnou zdravou logikou, ani náboženstvím islámu. 57 V jednom ze svých novinových rozhovorů prohlásil: Zabíjet slabé, děti, ženy a seniory či ničit majetek, to vše jsou dle islámu závažné zločiny. (...) Ti, kteří se tak závažných zločin dopustili, jsou nejhoršími z lidí. Každý, kdo si myslí, že nějaký islámský učenec může schválit podobné skutky se naprosto mýlí. Takový barbarský čin nelze ospravedlnit žádným uvažováním. Takový skutek je zhoubný a hanebný, je zlem v extrémní podobě. 58 O terorizmu obecně pravil: A opakuji ještě jednou: že onen zločin, který zasáhl Spojené státy, je nestoudným barbarstvím, větším barbarstvím než řada jiných teroristických útoků. Já říkám, že tyto zločiny vyvěrají z hloubi deprivace a jsou nejhorší podobou zla. 59 (15) Šejch Muhammed ibn 'Abdulwehháb al-'akíl, profesor islámské věrouky na katedře pro da'wa na Islámské univerzitě v Medíně prohlásil: Terorizmus je teror šířený těmito skupinami nebo jednotlivci, kteří se odhodlali k zabíjení, šíření chaosu a destrukce. Terorizmus je podle autorů moderních arabských slovníků zabíjení podobného druhu, jako při ozbrojených nepokojích, které jsou zmiňovány v pramenných textech šarí'y. Jak již zmínil Boží Posel Muhammed صلى الله عليه و سههلم mezi znameními blížícího se konce časů a nazval ho jako الهرج al-herdž, tedy bezuzdné zabíjení, ústící ve stále větší a větší počet zabitých, zapřičiňující neustálé další a další prolévání krve, do té míry, že ten, kdo zabíjí, ani nebude vědět, proč zabíjí a ten, kdo byl zabit ani nebude vědět, kvůli čemu byl zabit. Islám je od tohoto bezuzdného zabíjení čist, je čist i od terorizmu a všech druhů zkaženosti. Terorizmus se zakládá na ničení majetku jako jsou továrny, statky, svatostánky, vlakové stanice, letiště apod. Islám zcela jasně nemá nic společného s takovými činy, které jsou založeny na zkaženosti a nikoli nápravě věcí. Teroristé obvykle říkají, že bojují proti státu, v němž sídlí. Tento přístup je ale daleko více podoben myšlení mafie 57 Viz sborník Public Statements by Senior Saudi Officials Condemning Extremism and Promoting Moderation, z r. 2004, str Toto šejch uvedl pro pro list The Washington Post, str. B9. 59 AL-KAHTÁNÍ, Muhammed ibn Hassín (ed.) The Position of Saudi Muslim Scholars Regarding Terrorism in the Name of Islam, Rijád, str

23 ب ر a dalších zločineckých organizací, které jsou založeny na zabíjení lidí, šíření strachu a zcizování peněz. Takové zločinecké sítě mají své lídry, delegáty a jedince zodpovědné za řízení dané struktury, či jedince, kteří za ně páchají útoky. Všichni takoví jsou teroristé a šíří na zemi zkázu. Nicméně nejohavnější podobou terorizmu je ten, který je páchán ve jménu náboženství. Všechna zjevená náboženství, která se odvolávají na některé z proroků, mír s nimi všemi, jsou však prosta takového znesvěcení. 60 (16) Šejch Abdulmuhsin al- Abbád, současný odborník na hadísy při Islámské univerzitě v Mesíně, v souvislosti s teroristickými činy zdůrazňuje, že podle učení Proroka je Ráj obklopen obtížnými věcmi, zatímco Peklo následováním tužeb. Upozorňuje na nedůslednost ve víře a na druhé straně též na přehánění v ní. Cituje koránské verše: ل غ ة لنوا فإي إ دين إك ة م ول ةقنو ة لنوا ع لى الل مهإ إ إل ال حقم Nepřehánějte v náboženství svém a mluvte o Bohu jedině pravdu! (Nisá: 171) ه نوا ل غ ة لنوا فإي إ دين إك ة م غي ر ال حق ول مبإ ة عنوا أ ال مس إ بي إل نوم ق ء ق د ض ب لنوا إم ن قب ةل وأ ض ب لنوا ك إ ثي ةرا و ض ب لنوا ع ن س نوا إء Nepřehánějte v náboženství svém, mluvte jen pravdu a nenásledujte scestná učení lidí, kteří zbloudili již před vámi a dali zbloudit mnoha jiným - a ti věru zbloudili z cesty rovné! (Máida:77) Dodává hadís, kde Prorok praví: أهل إ م يا ة كم والغةلة نوب فإي ال ب دي إ ن, فإ إ نم ةه ك من كا ن قبل ة كم. Střežte se přehánění ve víře غلنو. arab ) ghulúw), neboť ti před vámi byli zajisté zničeni kvůli přehánění ve víře. 61 Šejch dále stanovuje, že podobné činy v sobě spojují hříchy následování nejasných na úkor jasných textů, bezprávného zabíjení všeobecně, sebevraždy, zabíjení muslimů a zabíjení nevěřících pod ochranou muslimů. Ti, kteří dříve žili v bezpečí, nyní díky nim žijí ve strachu a oni sami jsou nuceni užívat nedovolených prostředků k úniku (jako např. nezákonně si přisvojovat cizí auta a přepadávat jiné se zbraní v ruce) Viz šejchova přednáška dne Zaznamenali Ahmed v Musnedu, 1/215, 347; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 3029; an- Nesáí v Sunenu, 5/268. Uvádí jej i šejchu l-islám Ibn Tejmíjja v Iktidá u s-siráti l- mustakím, str Jeho isnád je sahíh podle podmínek Muslima, s čímž souhlasí al- Albání v Silsiletu Ahádísi s-sahíha, hadís č Abbád, Abdulmuhsin (Qureshi, Ma az, překl.) 2004: With which intellect and religion can bombings and destruction be considered jihaad?, str

24 (16) Dr. Músá Abdul azíz 63 praví: Je třeba vyhradit se proti terorizmu ve společnostech arabských, muslimských, nebo jakýchkoli jiných. ( ) tato stanoviska učenců selefíjje jsou velmi známá, například ta šejchů Ibn Báze, al-albáního, či Ibnu l- Usejmína. 64 (17) Šejch Muhammed ibn 'Abdulláh as-sebíl, člen Rady předních náboženských učenců Saúdské Arábie, prohlásil ohledně útoků na nemuslimské civilisty: Žádný útok na tyto nevinné lidi není dovolen a vše toto odporuje šarí'e. ( ) Muslimové se musejí pevně a odhodlaně postavit na ochranu životů, cti a majetku křesťanů a židů. Napadat je se protiví šarí'e. 65 (18) Přední učenec z KSA, šejch Sálih as-suhajmí, prohlásil: Na základě toho, co bylo řečeno, říkáme, že podle naší víry a našeho náboženství nelze to, co se stalo ve WTC v Americe, a úspěch náleží toliko Alláhu, považovat za povolené. Došlo tam k masovému vraždění a teroristickému útoku. To islám nedovoluje v žádném případě a v žádné podobě. 66 (19) V Pákistánu, na jehož území došlo k velkému množství teroristických útoků, vydali přední místní učenci v roce 2010 kř. éry obšírnou fetwu, do angličtiny přeloženou z jazyka urdu Abdul azízem Dabbághem. 67 V ní píše: Nepopíráme fakt, že drtivá většina muslimů terorizmus odsuzuje a nepodporuje ho ( ) nicméně nepatrná menšina i přesto tuto diskuzi otvírá Šéfredaktor saúdského časopisu Selefíjja. 64 Rozhovorem pro stejnojmenný časopis. Viz Saudi Salafi cleric condemns terrorism, 65 Zveřejnil Agence France Presse Fetwu šejch publikoval , viz 67 Viz Tahriru l-qadri (ed.) Dabbágh, Abdul azíz (překl.) Fatwa on suicide bombings and terrorism. London: Minhaj-ul-Qur an International. 68 Ibid., str